Mravenci při společné stavbě nespoléhají na žádného vůdce. Místo toho využívají takzvanou stigmergii – nepřímou komunikaci prostřednictvím prostředí. Jakmile jeden mravenec položí stavební materiál na určité místo, jeho chemická stopa podnítí ostatní, aby materiál pokládali na stejné místo, čímž stavba samovolně roste.
